neděle 7. února 2010

Dobrej den

Dneska bylo krásně slunečno a Pavla, přiznávám i trochu mě, to táhlo podívat se na Sušky, ale já jsem měl plán jasnej- Krkavka. Nojo, tam si sluníčka moc neužijem, ale kdo ví, kdy bych se tam zas podíval, Pavel mě v tom nenechá a jde se prostě tam. Cestička až dolu pěkně vyšlapaná- včera tu asi někdo byl. Nechali nám tu postavenýho hříbečka ze sněhu a udělaný sněhový schůdky pod převisem. Oba máme plány jasný. Pavel Cestu pro sebe a já Chameleona, naše projekty.
Pavlovi to nacvakám a jde na věc, prej se v tom necejtí a i když v tom vypadal pěkně, na přelez hrany převisu už nezbylo sil, škoda. Řada na mně a Chameleonoj, cvakání 3 presky je dost nepříjemný, vždycky jí cvakám s obavou, aby mi cepín z mizernýho hnízdečka nevyskočil....no a dneska vyskočil, už sem měl něco nabráno a tak jsem Pavlikoj moc vděčnej, že mě tak pěkně-asi metr nad zemí chytil. Příčina vyklouznutí-hnízdečko pozateklý ledem. Pak už si cestu asi s pěti odsedama krokuju, a i když furt sedim, tak mam nahoře pěkně nateklo...nene, dneska nebude den. Pavel a jeho druhý pokus, prej to bude stát za prd, že si to jde jen tak prokroknout. Do prvního odpočinku u 5. presky doleze v pohodě, tam asi 10minut sklepává a povídáme si o problémech na pátečním plese vzniklých, když se vypovídal, tak se tim prokráčel až na horu a bylo, prej mu ani nenateklo. Super, Pavlik pokosil jeho další cestu na Krkně, Cesta pro sebe M9. I na můj druhý pokus došlo. Příjde mi, že mě furt bolej ruce ještě z prvního pokusu,ale neni na co čekat. Nateklo mám už skoro od začátku, taky se svěřuju Pavloj, že mě bolej ruce, a že odpadnu asi hodně brzo. No nakonec jako vždy, furt sklepávám, pár kroků, řvu, sklepávám, známý scénář...až jsem u štandu "Matky". Tady to ale nekončí, ještě vrcholová hlava a mě příjde, že to co mam na rukách už prostě sklepat nejde...10minut....jakštaš šlo a teď už to neposrat. Pár kroků a už vítězně hulákám do údolí. Chameleon M11+, papírově nejtěžší cesta Krkavky je za mnou, ale byl to boj. Dneska nám ty druhý pokusy nějak sedly, i když to tak původně nevypadalo. Chvilku blbnem u sněhového hříbečka- aby mi trochu steklo.
radost z úspěchu a já jakože drsnej Harleyář, nic víc za tim nehledejte:)

Pavlik chce využít formy dne a chce zkusit Krvavý šrámy M8+, jdu jako první, nacvakat a připomenou chyty Pavloj. Nahoře je parádní výlez do ledu v kterém je pohřben i štand a tak se dolézá asi 5m sněhem k nejbližšímu stromu. Díky ledu je výlez trochu lehčí. Pavel si v tom kráčí pěkně až do místa pod střechou, tady rozpažka a blbý zhoupnutí do ruky. 2x se z toho kroku vrátí a to asi neměl dělat, na potřetí už není sil a neudrží to. Neva, i tak parádní den a my můžem oba s úsměvem na tváři a hřejivým pocitem u srdíčka domů.