čtvrtek 18. listopadu 2010

Začátek sezóny - EP v drytoolingu Innsbruck

Takže...co to bylo, kdy to bylo, kdo tam jel, jak to dopadlo, co z toho?
6. listopadu se v Innsbrucku konal první závod s cepínama, takové otevření cepínové sezóny s názvem "Pray for ice", ktery se navíc letos honosil přívlastkem EP, což zajisté celému tomu dění přidává na vážnosti. Celkem v EP budou zavody 3, vše v Rakousku mezi Innsbruckem a Salzburkem,nebo tak nějak. Hrozovi v tom měli jasno, že prej tam jedou, jestli chci taky...no tak jsem jel. Dalším pasažérem v lůžkovém Transitu je Voltmetr, nový velký nadšenec do cepínů...takže Czech Climbing Team, jak bylo honosně označeno naše auto, byl v silné sestavě.
Systém závodu jednoduchý. 3 cesty v kvalifikaci, do finále jde 6 nejlepších chlapů. Baby finále nemají. Cesty na první pohled vypadají drsně, chyty male, ale nakonec se v nich většinou nějaká dirka, kde hrot drží najde.
Shrnutí v číslech: cesta1 - většina Topuje, my všichni 3 též, leze se opatrně rozvážně.
cesta2 - postupna natejkačka a pak docela dlouhy kroky ve výlezu ze stropu - Lucka top, já padám asi 5chytu pod, Volmetr ještě kousek pode mnou.
cesta3 - Lucka padá asi 3chyty pod topem, přece jen nemůže plně využívat zraněnou nohu a pak musí vymejšlet ruzny pičoviny aby udělala dlouhý kroky. Ale neva, první místo ji neuteče:) Mě cesta sedí, můžu se s tim loudat, postupně vyklepávat a tak topuju a mam radost, nakonec 10.flek. Voltážník to bohužel pohnojí v dlouhým nátahu ještě pod půlkou a padá...17.místo, taky pěkný.Bylo fajn, že si tu člověk i zalezl, né jako na svěťáku 4 presky v jedný cestě a domu. Pak už jen shlédnout velké finále, které ale předem bylo jasné kdo ho ovládne...domácí boreček Markus Bendler bezpromlémů potvrdil, kdo že je tu king. Trenér (rozuměj sám velký Libor Hroza) byl prej taky spokojen, teda hlavně díky lucčinýmu výkonu, já s Voltem jsme mu byli asi šumák, ale z týmu nás nevyhostil,tak asi dobrý.

Jsme utahaný jak koťata, přesouváme se do St.Johanu k Mekáči, kde trávíme noc v autě.
V neděli ráno razíme do známé drytoolové oblasti Diebshofen, kde vede jedna z nejtěžší, né-li nejtěžší drytool cesta Law and Order. My si tu dáváme nějaké dvě M7-8 a pak asi M9(+), kterou se mi podaří flashnout,tak jsem rád. Dostatečně se tu vytaháme a alou domu....do Prahy...do Holešovic...do Semil.
Přes 1000fotek z tohodle vejletu TADY
a članek na Horyinfo tady