středa 28. října 2009

2. Krkavčení

Sníh už je zas fuč a teplota skoro ideální na normální lezení, ale když už jsme tu drytoolovou sezónu začali, tak by byla škoda z toho zas vypadnout.S Majzlíkem jsme dneska podruhé zavítali pod náš domácí megapřevis, trochu se tu potrápit. Trápil jsem se nakonec jen já, Luba do čeho dnes nalezl, to hned na kusovku přelezl...Soukromý pasti M8-, Cesta pro sebe M9, Mám jednu ruku dlouhou M11- a Krkavčí matku (s prodloužením do horní stěnky) M11-? Mně se na 2.pokus podařilo ukrutným bojem přelízt Cestu pro sebe a tím jsem dopotrvrdil přelezy z minulé sezóny. Průstup na druhým "Dlouhou rukou" byl opravdu trapným posezením u každý presky,ale nějak se tim začít musí,no.
.......
......
Dnes na Krkavku zavítal i vzácný host a to Kuba Cicvárek, který sem přišel s úmyslem zkusit tu cesty normálně s mágem a lezečkama. Když ale viděl, jak nám to s těma piklema jde, nechává lezečky v batohu, pujčuje si zbraně a botky a pouští se do svých prvních drytoolových krůčků. Většině lidem zžití s těma hrotama a hrůtkama trvá, né tak Kuboj. Pouští se do Cesty pro sebe, poprvé radši s horním, ale prochází se tím lehce a elegantně a uplně znehodnocuje můj PP průstup, ve kterém jsem řval, jak kdyby šlo o život. No zřejmě slušnej oddíl,no!

pátek 16. října 2009

Sezóna začíná

Pro mě je drytooling zimní sport, což je asi správně...cepíny=zima. ALE...už ze základu slova "dry" se dá vytušit, že to vlasntě s nějkou zimou nemusí mít až tak společného a když se dostanem k jádru pudla, tak každej ví, že je to jen a pouze kurvení normální skály cepínama, kde nějakej led, nebo zimu vůbec nepotřebujete.
Ale jak jsem řekl, čas vzít do ruky cepíny pro mě přichází až se sněhem...a hle...to je ta věc, co nám tu z nebe už nějakej ten den pěkně sviní! Mně to neva, já jsem za to rád. A tak, normálně lízt už se nedá, tudíž je čas vzít do ruky zbraně!
Je to tu, pátek 16. října 2009 a já si to s Pavlem kráčím kouzelně zasněženou
krajinou. Z nebe padá sníh snášející se s lehkostí poletujícího peří. Pod jeho tíhou se klaní překvapené břízky, které ještě nestačili shodit listí a už na sobě nesou břemeno zimy, jak kruté! Náš cíl je jasný, Krkavka! Nejlepší drytoolová oblast v naší vlasti. Já se nestydím říct, že je to i mojí zásluhou, že tu se tu dnes tak krásně můžem trápit se zbraněmi v ruce. Mě to napadlo, já to to napsal...a zbytek?...zbytek dokonala největší drytoolová mlátička co znám- Majzlík, díky mu za to!
Sic je to drytoolová oblast, kde kvalita skály je horkým kandidátem na kamenolom, ale to nebranilo v létě mistroj Šatavisoj, aby nám ty krásné cesty připravené na nabroušené hroty cepínů obílil a načárkoval maglajzem. Prej to tu buší jen tak, jakože normálně rukama nohama a prej to tu jsou 8a-8b francouzký?? Hmmm, co na to říct, snad jen, že doufáme, že nám to nebude chtít zakázat lízt po tom tím naším stylem, když to jde jen po rukách, to prosím né!
"Cit v háku"...to je to co správnej drytoolař potřebuje, zžít se s cepínem, cítit skálu,
držet a věřit, že ti to teď nevylítne, i když máš nabrátno metr a půl lana na cvakání...to je to, co potřebujem na začátku zimy získat! Z kraje sezóny se nepouštíme do žádnejch větších akcí, a tak na programu dne jsou Krvavý šrámy a Soukromý pasti. Očekává se velké bání, plácání od nýtu k nýtu a ukrutný průstup těmito cestami. O to víc jsem překvapen, když "Soukromý pasti" M8+ pošlu hned na 2. dnešní pokus a "Krvavý šrámy" téže za M8+ sfouknu z první bomby hned na čistou kusovku. Pavel si slušně krokuje "Pasti" a ja jsem přesvědčen o tom, že to tam tuhle sezonu pošle!...a proč? no protože je to kluk šikovnej!
To by pro dnešek stačilo, oživili jsme si to, to co nás baví....drytooling! Pro někoho blbost, pro nás zábava, lezení v přírodě v zimních podmínkách, posouvání svých hranic a překonávání sebe sama...tak jako v každém sportu. To je to proč to děláme a proč to máme rádi.

Text napsán po návratu ze smutného zapíjení konce Nervova auta Toničky, které dnes poslal cestou z Kozákova na střechu a které už jen čeká na souhlas rodiny k odpojení z přístrojů a tím poslaní tohoto milého vozítka do míst, kde jen andělská auta létají.
TOPO na Krkavku

sobota 3. října 2009

Něco z archivu- Komín Řeky

14dní jsem nelezl, jen jsem se válel v posteli s úžasnou slečnou jménem Angína a můžu vám říct, ta mi dala, uplně mě vysílila. Ale to jsem psát nechtěl. Jak jsem měl toho času víc, pustil jsem se do starejch fotek a že jich tu v pc bylo pěknejch 36GB. Narazil jsem na spoustu pokladů, fotek z pěknejch polezenic, nebo akcí, a tak se pojdtě podívat na jednu z nich.
Akce KOMÍN, tak jest název složky,kterou jsem našel. Mam úžasnej cit pro nepořádek a tak je to i v těch fotkách, žádný datum nic, takže ani nevim, kdy že to vlastně bylo, řekl bych tak někdy v roce 2007? Domlouváme se já, Béda, Křéma, že vyrazíme na výlet na komín v Řekách, samozřejmě ilegální. Prý je to 104m vysoký, to nám řekl nějaký pán, když jsme to okukovali s klukama už na základce, tak dlouho jsem to měl v hlavě. Sraz pod komínem byl někdy v brzkých ranních hodinách,všechno musí proběhout ještě za tmy, ať nás nikdo nevidí.(6rano?byl to podzim,nebo jaro,takze tma byla dlouho). Přelejzáme plot a už jsme pod komínem, první kramle začínaj trochu výš, hromosvod to jistí. Snad Béda měl raději sedák s odsedávačkou, jakože na ten hromosvod,ale myslim, že i on po chvíli zjistil, že to dost zdržuje, a že není důvod ze žebříku padati. Kramle byly pěkně studený a z vrchu popatlaný nějakou maltou, která trochu řezala do dlaní, to je vše co si pamatuju z výstupu, docela to ocejpalo. Vrchol, jůů, ty panorámata nočních Semil a to sídliště pod náma, no to je romantika. V dálce se válela podyma a do toho všechny ty světýlka, no fakt pěkný. Dáváme sem něco jako vrcholovou knížku, bloček s tužkou ve skleničce od přesnídávky a poctivě se zapisujem, to aby každej věděl naše jména, když už je to teda zakázaný.

Pak už jen těch 100m zase sestoupit dolů, to už se docela rozednělo a město začíná žít, nejvyšší čas mazat dom. Ale pozor, né do postele, dostáváme blbej nápad a někdy kolem pul8 ráno už frčíme na Sušky, kde to teda stálo pěkně za prd, protože byla zima a my byli unavený.

Tak to byl jeden ze starších příběhů, brzy snad už něco z přítomnosti, jelikož dnes zas začínám lízt!!