pondělí 23. srpna 2010

Oblast nad Železným Brodem ...

Je významná sobota, Křéma s Editou mají svatbu a my s Léňou tam nemůžeme chybět. Obřad, to je jedna velká romantika, venku, pod třešní, okolo louky a panorámata všude kam se člověk podívá. Když ženich s nevěstou odjedou na koních v dál a zmizí za horizontem louky, my mizíme na rychlý výlet na nedaleký křemencový kvak zvaný Kozinec.Po cestě ještě nabereme Pavlika jedeme Léňe ukazat, co že to tu máme za poklad. Kozinec se rozporstírá kousek nad Železným Brodem, za koupalištěm v kopcích. Skládá se s hřebenu skal, který je rozdělen na dvě části. Jednu s dominantou Botou, která je na pasece a viditelná z dálky, když se sjíždí z Pelechova do Brodu. Druhá část je schovaná v lese, hřeben zde nedosahuje takové výšky, zato v horní části je jeho severní strana alespoň trochu převislá. Zde na této straně vznikly asi před 2 lety nové cesty, které jsou pěkně odjištěné a na nás i poměrně těžké. Nových odjištěných cest tu může být cca 10-15 a na starosti to maj kluci ze SiGru, konkrétně nějvíc prej brazilec Toto...proto to tu někteří již nazývají Totoland:)
My máme jen málo času, jelikož s Léňou poté zase spěcháme na svatební veselici, tak si dáváme jen pár cest. Většina vyborhakovaných cest neni zas tak úlně lehká, alespoň podle našeho pocitu. Obecně platí, že tu jsou těžké nástupy, pár bouldrových kroků a od pulky to už většinou jde. Pruvodce ani obtižnost těchto novějších cest nemáme a snad ani neexistuje...a ono je to asi lepší. Tahle si člověk namlouvá, že třeba lezl něco těžkého a bylo by zklamanim pak zjistit, že to vlastně bylo za 5+.

Dáme si pár cestiček a pak ještě oprášíme náš starý boulder projekt, který spočívá ve dlouhém zdvihu z minilišt s nohama uplně naho... Ja jsem teď ani prdel neodlepil, Pavlik dal pár nadějných zdvihů ale už neni schopen nikam šáhnout...takže projekt zůstává projektem a my s Leňou spěcháne na veselku.

Na pozvánce na svatební párty stálo "ve stylu mládí našich maminek, tak se podle toho oblékněte". Tuto větu jsme si vzali za své a řádně se tak připravili...Pak ještě dorazil Jarda a takhle nám to slušelo...
Na závěr už jen...
...Milujte se, neválčete! Flower Power!

čtvrtek 5. srpna 2010

Narozeninová Tisá

Pavlik vegetí už tejden v Tisý s bandou. Ja chci někam na víkend, Jura nedopadá, nejsou lidi. Skoro ani do ty Tisý se nemam jak dostat. Nakonec jedeme v pátek odpoledne s Léňou, která se nademnou slitovala a jede, i když musí v sobotu dom. Na místě jsme v 5, to je ještě spousta času na zalezení. SMS od Pavla zněla jasně. "ok, navecer sraz pod White league" (rozuměj Bílá liga IXa). Jdem hned tam...Pavel alias Bobeš nikde...potkáváme ho za chvilku, neni to problém, jejich parta čítá asi 17lidí, a tak je nelze přehlédnout.
obhlídka nějaký desítky...tak radši jdeme dál
My s Léňou jdeme na parádní klasiku RUR, krásná stěnka. Pak nás Bobeš nahání do nějaký osmičky, prej že v pohodě, že to dal s prstem v nose. Měl pravdu, pěkná cesta a problémy nenastaly.

Americké volno VIIIa
A dál? Dál se necham zase od Pavla uvrtat....Smutek a stesk IXb, jedno z nejčastěji lezených devětbéček v Tisý, prej lehký. Pavel už v tom byl na jaře nalezlej,ale boulder u 2k ho nepustil. Prý to jediný se tam řeší. Vysvětluje mi fintu s palcema právě pod timto kruhem. Vyrážim, už cvaknout 1.k je boj...nakonec celá cesta je boj,ale nějak ji úspěšně přeboju. Pavle díky za tip.


Smutek a stesk...sestup
To by pro dnešek stačilo. Dali jsme 3 parádní cestičky a můžeme k Dědkoj na véču a pak spát do parádní chalupy, kde nas Pavlova parta nechala přespat v luxusním podkroví.

V sobotu nam chvilku trva než se vykopem,ale když už se tak stane,tak se rozjedem a jedem jednu cestu za druhou. Jako druhou cestu jdeme Grand prix 68 na Janusovu hlavu a ja se tak poprvé dostávám na vrchol týhle dominanty Tisý. Pak se jde zkusit zase něco těžšího- Pivní představa IXb, to už tak uplně lehký neni (pro mě) a tak to 2.pokus jistí. Jinak parádní cesta.
Pivní představa IXb
Celkem za den dame 7 cest VIIb - IXb, takže parádní den...teda až na příhodu na předposlední cestě Rekviem IX, kde zrovna když lezla Léňa přijde pán a povídá něco o tom, že je z CHKO Labské pískovce a že jestli víme, že se tam nesmí používat magnezium. No co sme mu na to měli říct žejo?...slovo dalo slovo, on řekl své, my se taky snažili oponentovat svými argumenty...ale proti těmhle lidem argumentovat nema cenu, žejo?...takže si domyslete, jak to mohlo dopadnou. Každopádně zajímavá zkušenost.

úderná dvojka
Pak už zas jen véča u Dědka a Léňa musí domu. Nas pak ještě čeká večerní partie Člověče nezlob se a hura na kutě, zejtra se ještě taky musí lízt.

Neděle už bohužel neslibuje žádné velké výkony, hlavně neni čas. Jelikož Pavlova parta je tu už tejden a chtěj rozumně domu a ja s nima jedu, tak to ve skalách balíme chvilku po poledni. Stihnem dvě cesty a i tak jsme spokojeni.
Pak už mě jen překvapí celá tlupa z chalupy. Když jsem si vynašel věci z baraku do auta, vyjdu ze dveří a tam nastoupený celý sbor, krásně mi zaspívali k narozkám a popřáli, dostal jsem šáňo a čokošku. Moc pěkné a milé, člověka to až dojme, a kór když mě skoro ani neznali. Takže díky a zas někdy někde, bylo to fajn.