pátek 24. července 2009

nadTanvaldské bouldry

V úterý jsem se na přeplněným Panťáku dohodnul s Mírou a Hlínou, že ve středu zajedem zase na šutry nad Tanvald. Beru ještě Štěpindu, sraz s klukama v Plavech, odsud jednim autem. Dnes do horní oblasti, což se docela zdlouhavě objíždí, ale prej se vyplatí. Začnem na parádním traverzíku, ale spíš takovej tréninkovej, jsou tu definovaný chyty co a jak brát, ale jinak moc pěkný. Pak pokračujem ke stěnce pod kterou nacházíme zdechlýho zajíce, ale ještě tu asi neni dlouho, tak nesmrdí a my se můžem věnovat bouldru. Jedná se o docela hajbólek s malejma lajsničkama v horní části, opět se musí přímo středem, bez hran. Bouldermatek máme dost a tak bezestrachu můžem pokusovat, někdo dá, někdo ne. Jdeme o dům dál, pod silnicí se nachází parádní traverzík a jde i spousta kratších přímých linek. Jedinou nevýhodou jsou svině komáři. Na tomhle šutru se doděláme a můžem frčet spokojeně dom. Už se těšim na další objevovaní.

malé topo, ta klasa je tam hodně hrubě nastřelená

Fotky na rajčeti

úterý 14. července 2009

Panteonské odškrty a nová bouldrová oblast

Tak dnes máme s Pavlem zase parádní a úspěšný den za sebou. Kolem poledne jsme vyrazili na Panťák a Pavel měl v plánu zkusit Jízdu Králů IXa, ja sem ještě nebyl uplně rozhodnut co zkusim,ale dělal jsem si choutky na Válku Světů Xb.
Jsme na místě, Pauél se rozlejzá v Posledním slanění VIIIb- leze poprvé RP, na pohůdku, poté mu nacvakám Jízdu a jde to zkusit. Vedro jak v prdeli. Všechna klíčová místa přejde relativně v pohodě a když už si myslim, že je vymalováno (těsně před megasokolem) Pavel jen zahlásí jdu...a následuje asi 8-9m let, končí nohama u patestu. Pak si vše projde, načárkuje a druhým pokusem tuhle jeho první devítečku sfoukne jako svíčku. Je to doma! Já mezitím čachruju ve Válce... nejdřív lezu TR spárku s jištěním nad "Prstama" pak přesedám k
borháčku a na druhém laně zhruba od půlky se jdu snažiti Válku světů a parádní dva bouldříky prostoupiti. No průůstup to byl ukrutnej a trvalo to, vše namalovano, naprogramovano. Teď už si jen zkusit spodní půlku- hlavně odběh od 2.kruhu, kde v horních partijích by to davalo asi 2m pod zem..uff. Tak snad zkrokováno. Stáhnout lano, odpočinek a jde se na věc...první půlka jde v klidu, cvaknu kruh u 1.bouldru a vracím se sednou na polici, zuju lezečky, pokochám se, obuju a jdu na věc...bác bác bác a první problém by byl za mnou, tak teď už jen ten druhej, asi trochu lehčí...bác bác bác...a i to je za mnou, už jen lehkým odběhem k poslednímu kroužku a tahle parádní panteonská cestička je moje. Je to doma a máme radost máme:-D
Tím ale náš den nekončí, jsme na dnešek domluvený s naším novým kamarádem Mírou, že nás vezme do dové boulderové oblasti nedaleko Tanvaldu. Jsme na to hooodně zvědaví, co to asi bude. Máme sraz v Plavech a už jedeme na místo. První šutr paráda, blbnem, zkoušíme, co už přelezli, zkoušíme projekt..tak možná i 7A(+), třeba příště:), jdeme dál, míjíme menší kameny,ale taky by na ně něco šlo, na závěr jdem k paradnímu valounu, a tady se doděláváme a mažem dom. Oblast pěkná, hlavně jsme viděli asi tak 1/20 toho co tam je, takže určo ještě zavítáme. A to je tak v rychlosti, co sem Vám chtěl říct.čůůs
(foto z mobilu,tak se nepozvracejte:) )

pondělí 13. července 2009

1.Vodní Lajna v Semilech


Ačkolivě jsme tu v Semilech takový lajnařský flinci a sotva se na tom motáme, vobčas pochodíme a zablbneme. No a jen tak chození nás už tak neba a tak plán na léto bylo takové zpestřeníčko v podobě vodní lajničky přes náhon v Řekách. Však..tento způsob léta zdál se nám poněkud nešťastný a počasí né a né nám povolit tuto taškařici....AŽ...dnes...přišlo to...email dal email, slovo dalo slovo a už s Křémou montujem první semilskou wasser lajnu.
....
Docházej diváci, Pavel-big lajner a to na začátek stačí. Nataženo...fihá..docela vysoko nad tou vodou a voda?...stůůdená jak prase a hloubka mně sotva po ňadra. Chvíli se drbeme jako že to neni uplně vončo, no ale už je nataženo, diváci chtěj vidět krev...jde se na to. Chce to takové to zdomácnění, šak víme...prostě...pár pokusů, pár vykoupání a sviňka jedna oranžová je pokořena- já dávám, křéma dává, pavel už vypadá nadějně, ale..... aspoň třetinu dal, taky dobrýý. Next level? votočka...no a ta se mi ne a ne podařit dotočit, nevá..zablbi jsme, už je cholodno, balíme. Brzy lajnýrunk zvopáknem. Pa

čtvrtek 2. července 2009

Ozajstný Biking

Ve středu večer jsem se rozhodl, že čtvrteční dopoledne bude patřit pěkné vyjížďce na kole. Jelikož mi docházej nápady, kam jezdit, připravená a značená trasa Krkonošského maratonu se zdá býti pěkně naplánovaným výletem. Letos jsem na kole asi po čtvrté, nojo, žádný zázrak, a tak vybírám trasu 53km, na kterou se napojuji ve Veselé.
já se snažil o tu červenou trasu
Padesáttři kilásků se zdá být vzádlenost tak akorát, řikám si, že se budu šetřit, ale znáte to, přijdeou úseky v lese, terén, člověk se dostane do svého živlu a jede a rube a uplně zapomene, co ho ještě čeká. To že bude asi dost bahna, to se dalo čekat, za chvíli jsem jak hovado, ale ten dobrej pocit. Je to fakt paráda, i když do těch kopců to nejde, tak jak by člověk chtěl.
Prvních asi 20-25km příjemně uteče, pak se dostanu za Železnici, kde trchu bloudím, ale pak, pak to začne, docela se to tu motá, furt v lese, nahoru dolu a ja toho začínám mít plný kecky. Tempo zběsilého bajkera se mění na tempo 80-ti leté důchodkyně jedoucí z nákupu. No co, zvolním, ale už moc zvolnit nejde. V dáli je slyšet bouřka, tak to mi chybělo. Motá se to tu kolem silnic, kdykoliv by šlo se na to vysrat a vzít to nejkratší cestou domů, ale přece nebudu sračka. Úseky v lese plné kořenů mi už tak zábavné, jako na začátku nepřipadají. To je fakt porod. Bouřka se blíží rychleji, než se já stačím přibližovat svému nejkrutějšímu místu na cestě- Táboru. Furt myslím na to, že bych se na Tábor mohl krásně vysrat a jet rovnou domu, než příjde do hromobití, stejně to bude jen utrpení. Ne. Pojedu podle plánu, který ale v zápětí po pohledu do mapy měním. Tvůrci týhle parádní trasy chtěj závodníky pořádně vytrápit a tak se sjíždí ještě kus na Lomnici, tam až pak na Tábor, ale v půlce se uhne a objede se celej dokola a pak až nahoru, tak na to nemám. Já to vezmu rovnou nahoru křížovou cestou, v mo-mentálním stavu jak jinak, než tlačmo. Křeče, křečéé, auauau..a už se válím v louce a snažím se protahovat všechny části nohou, kam mě ty křeče berou- a že jich neni málo. Jsem na Táboře, hurá..a ted už mě čeká jen né moc kopcovitý terén nad Lomnicí a jsem ve Veselý a je hotovo. Jdu si dát odměnu do restaurace pod rozhlednou- kofolu nemaj, tak aspoň kolu. Než ji dozunknu, venku leje jak z konve, kuva, tak jsem to nestihl. Chvíli se schovávám,ale pak vyhodnocuji, že bych tu taky mohl tvrdnout ještě 2hodiny a jelikož mi je hrozná kosa, volim variantu ústupu- domu co nejkratší cestou. Už jen po silnicích rychle rychle dom. Domu dojíždim totálně na sračky a jsem rád, že vylezu schody do baráku. Jojo, tahle to vypadá, když někdo nic nedělá a pak si udělá takovejhle vejlet. Už se těšim na další:)

středa 1. července 2009

Nachcanej Bor

Doma nuda, písek nachanej, počasí nahovno, všechno nahovno...to je takové moje myšlení posledních dní, a tak v hlavě začíná vrtat červík, který to vše chce zvrátit a někam vyrazit. Bor, je jednou z mála variant, jelikož nejsou lidi, neni auto a už i ty peníze docházej, a tak vlakem na Bor je ideálním nízkorozpočtovým výletem. I když stále panuje počasí plné zvratů- dopoledne dusno a vedro a odpoledne již tradiční bouřky, chtíč někam vyrazit a zalízt si převládá nad rozumem (což u mého rozumu není problém). Naštěstí tak uplně sám nebudu, z druhé strany tam přijede Šampik s Barčou a Márou a ještě mi o hodně ulehčují cestu tím, že mě vyzvednou v Náchodě, kde jsem již v 9. Jsme pod Borem, auto necháváme předpisově na parkovišti a hurá 3kiláky do kopce. Je vedro a vlhkost že by se jeden spotil jak kráva, a taky že jo!
Jsme u prvního šutru Titanic, kupodivu mokrej, alé né až tak, ale hromady mravenců pod ním jsou jasným impulzem pokračovat dále do kopce. No a pak už je to jen horší..všecko nachcaný, mokrý, slizký, no hnus. Pak už jen Šampon běhá okolo mokrých bouldrů a ty které alespoň náznakem vypadají, že by nemusely bejt až tak moc nachcaný pudruje vždy asi 1/2kg mága....bílo. Následují 2-3 pokusy, aby se zjistilo, že ani po této kosmetické úpravě to prostě nepujde a jde se dál. Vypadá to, že ani těch nachcaných šutrů si užít nemůžeme, blíží se bouřka a nějaký ten přívalový deštík by tu nebylo nic pěkného. Balit a dolů, ještě menší zastávky u šutrů, ale bouří, bouří...bojim, bojim...honem dáál. Asi nás to minulo, ale lehce poprchává a tak zastávka opět na Titanicu. Mam tu rest z minula- Fintová hrana 7A, všichni řikaj jak je to easy, ale ja sem prostě střevo. Pokoušim, zkoušim, bílim, odvlhčuji, máčuji, zkoušim...poprchává víc a víc...nervozita, rychlé pokusy, rychlé unavení === zase hovno. Definitivní balírunk a hybaj dom. Nádraží Náchod 15hod. trádá směr Nedvězí hlavní nádraží, pak už jen zpoždění jednoho vlaku, ujetí druhýho a sraní se osobákem, ještě že za to těm pacholkům neplatim.
Tak příště, příště už to bude lepší:)

VIDEO od Šampóónáá