pondělí 29. června 2009

Poprvé v Krase

Léňa s Jardou byli tak hodní, že mě vzali na výlet. Jede se směr Brno k Jankoj, odkud je v plánu razit na Semmering, který je podle Janka vzdálen asi 170km od Brna. Když už sedíme i s Jankem v jednom autě a chcem nabrat směr ten Semáč, zadáme ho do GPS a ejhle...nějak se nám vzdálil mrzák jeden....280km. To už se někteří z nás začínaj drbat na hlavě, jestli to jako takovou dálku v tomhle deštivým počasí má cenu a jen na dva dny a to možná ani ne...no prostě...zachvíli to ještě v Brně otáčíme a plány uplně překopáváme. Budem lízt v Krase! V pátek stihnem ještě parádní projížďku na bruslích po luxusní stezce, co tu Bruňáci maj. Následuje přespání u Dáši a ráno valíme do onoho Krasu, někteří ho milují, někteří nenávidí, tak jsem zvědav, co to bude. Sloup sektor Indie a má první cesta se stejným názvem a klasifikcí 7-. První krůčky po místním "skle" jsou dosti nejisté a pěkně mně v tom nateče, no na 7- jsem se i zapotil. Pak ještě přebitkuju 8-, a 7...obě mi na tu klasu připadaj docela drsný, ale to se holt o Krase ví a je to tu asi normální. Ovšem nálada na něco těžšího prostě neni, co bych v tom hledal za štěstí. Nakonec se z dlouhé chvíle nechán nakopat do 9- sky, která je čistou utopií a ani ji nepřekrokuju. Klouzavé obliny mě nekompromisně zastaví a pošlou do řitě, tak jak to zde v Krase umí dost cest. Na závěr dne se ještě navážím do 7+ a 8-, které dávám v mně již dobře známém krasostylu AF. Sebevědomí v hajzlu, Kras to je škola, to je tvrdá realita, to je nekompromisní oblast, kterou možná proto dost lidí nemá rádo....já už taky ne!!! Přejíždíme na Holštejn, kde přespíme.
...
Jdem do místní putiky, kde se parádně nažerem a následně vožerem, pak už jen půhodinové hledání nocležiště a rozebírání, zda bude lepší spát na louce na kraji lesa pod stromy, anebo v lese na listí, kde je ale divnej terén, větve atd atd. Louka vyhrála. Ráno...pul11?...vstaváme, neni to lehký. V noci jsem byl sprzněn slimáky, to že ty kurvy voslintaj spacák a zalezou do boty je ještě dobrý, ale že mi zaleze do spacáku, ten mi vevnitř totálně zasere a ještě mě vojede trenky tak, že vypadam, jak když sem měl mokrý sny a do toho sem se posral, to už je moc...to je hnus...to je nechutný. Probrání nám trvá trochu dýl, a než se stačíme dostat ke skalám, začíná chcát. A chčije. Jdem se podívat na skály, jak to vypadá...obejdem celý Holštejnský revír. Nakonec si dáváme nějakou 6+ na Vaňousovejch dírách, déšt je silnější a stromy už protejkaj, to nemá cenu. Balíme. Vyjdem z lesa a ejhle, přestalo pršet. Dáme sváču a uvidime co dál. Neprší, znova tedy něco zkusíme, tentokrát nad Holštejnskou jeskyní. Na pohled to vypadá easy, realita jako vždy v Krase jiná. Bitka a zas jen krásné AF, ani nevíme, co to je za cestu. Zřejmě nějaká další místní lahůdka za 7:) Všichni si to pak daj na TR, tak jako většinu cest tohoto víkendu. Pak už opravdu poslední cesta, zřejmě nějaká naše varianta spojení asi 5cest...dlouhej šikmo ubíhající zářez končící docela těžkou stěnkou. To už je definitivní konec. Pak už si jen vyslechnu pár pravdivých a upřímných vět o tom jakej sem krutej a furt na někoho mam blbý kecy a podobně, což je takovou né zrovna happy endovou tečkou za tímto jinak docela vydařeným víkendem.

FOTKY: Léňa a Jarda

pondělí 22. června 2009

Labáčisko

Když se s Pavlem rozhodujem, kam že se vydáme na víkend, jedna z nej možností je Labák, když se pak přidá Šampon a dozvíme se, že se tam chystaj i Majzlíci, je to jasný.
Odjezd je naplánován na pátek po obědě. V pátek téměř furt chčije, ale co, už jsme to rozhodli, tak jedem, jestli budem sedět doma, nebo v Labaku, to už je jedno. Míříme na levej břeh, přec jen to tam trochu víc známe a taky si myslíme, že by to tam nemuselo bejt tolik nachcaný. Už už jsme skoro v Dolním Žlebu, když v tom za zatáčkou pan policajt, v takový prdeli by je nečekal asi nikdo, stejně tak my, resp. hlavně náš řidič Šampon, kterej se už na těch pár km do cíle odpoutal a to neměl dělat. 500,- pokuta a dva bodíky dolu, kdo ví, jestli už nahodou neni v mínusu.
U skal jsme někdy po 5, poprchává, nač chodit daleko, rozlezem se na Zlatým listí, který Pavel sfoukne OS jako prd, pak k tomu přidá ještě další osmu, jak jinak než na onsajt a je pro dnešek spokojenej. Pak kouknem na IXc kousek vedle, krátký, převislý, to se Šampikoj líbí a tak to prubnem. Nakonec to pouští jen mně. Šampik v tom vypada nadějně a když to už už v pozdní podvečer vypadá, že by to mohlo pustit, tak mu při cvakání druhýho bh s nabraným lanem vyklouzne sklopená lišta a i přes veškerou snahu jističe Pavla končí až na zemi mezi šutrama. Na to jak to vypadalo děsivě je to v poho, ale naražená a od lana sedřená ruka mu na tento zážitek dá vzpomenout minimalně po celý víkend. Končíme, přesun na pravej přeh k Belvedéru a spát.
Sobotní ráno přijížděj Majzlíci a hurá do skal. Rozlez na Majdaléně na VIIIb-čku, no...rozlez jak pro koho, jsem rád, že sem to přefuněl a už se přesouváme pod Dolnožlebksou vyhlídku, kde maj Majzlici své plány a my se přizpůsobíme. Luba prostupuje Volný Pád Xb a hned na druhej se v tom projde jako by nic. Jíťa krokuje Frankenjuru taky za Xb. Já se nakonec nechám uvrtat do Igora Hnízdo IXb a dobře dělám, bouldřík mezi 1. a 2. bh za mohutného povzbuzení a taky díky dýlce (ale to prej nemam furt řikat) vyřešm a už mě zbejvá "jen" asi 15m na vršek. Lezu jak podělanej, abych si neposral pěknej flešík. Nakonec se nějak doplazim až na vršek a jsem rád, že už to znova nemusím. Momo si to dá na topvoupek a celkem pěkně se v tom hejbe, kdyby trochu chtěla, tak i na kusovku by to šlo:) Ještě hodím trapnej pokus s horníčkem ve Volným Pádu, ale na takovýhle čísla musim ještě asi víc papat:) Je kolem 3 a my jsme hotový, jde se k autům na sváču. Papání, kafíčko, buchtička...prostě pohoda a znova do skal už se ani moc nechce. Nakonec nám Luba ukáže nějaký bouldříky a tak blbnem a zkoušíme. Pro dnešek stačí, odjezd do Mysliveckýho hostince na srnčí svíčkovou a gulášek a pořáádný knédle. Zakončení u piva na Labský stráni je už jen tečkou za dnešním dnem.
Ráno ráničko, z pelechu se nechce, ale musíme. Prsty bolej, všechno bolí, no..to bude asi den. Lezeme už jen lehčí cesty, i když některé lehké jsou pěkně vypečeně těžké, boulrujem s Ojou, kterej je pro dnešek asi nejaktivnějšim lezcem z nás všech. Jíťa jěště krokuje Frankenjuru, snad jí brzy pustí. Nakonec už docela brzo odpoledne razíme dom, jsme totálně hotový a chce se spát, spááát...spáááááát........

pondělí 15. června 2009

O5 v "tajnůstkově"

Tak dnes jsem byli zas něco málo podělat v nyní již asi né uplně tajné oblasti. To co se tam děje je divný, je špatný, je nefér...je proti pískařské etice a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Kdo neví o čem mluvím, ve zkratce- někdo Šamponoj dolezl projekt-měl tam dva kruhy s tim, že se to doleze až s Nedorim. V prvním kruhu smyčka projektovka, no a tu někdo vyhodil a dolezl. A jak víme, že dolezl? No protože je to odspoda až nahoru obílený, jek nějaká desina...Jinak už to dnes přelezli i Šampik s Nedorim a navrh.klasa VIIb. No ale na nás čekala i jiná práce. Pavlik měl od minula danej zavrtávák a dnes kluk šikovná osadil další kruh- jeho první. Ještě teda neni utemovanej olovem, takže bych snad ani neradil těm "čorkařům" aby se nam pokusili i tohle vyfouknout...kdo by je tam pak pod tim sbíral...takže jako serte na to serte!!!!

Příště už snad dolezem i tohle..doufejme, že budem první:-)

Houpy Houp

V sobotu nám pan Burda udělal Kienovu houpačku na konstrukci nad Jizerou, kousek za Turnovem. První dojem když jsme přijeli, byl asi "jéé, dyk je to nízký, to nic není". No ale pak když jsem vylezl nahoru, tak už to tak nízký nebylo a když jsem přelez zábradlí a měl skočit, tak to bylo sááákra vysoký. První skoky byly trošku kratší, pak se lano prodloužilo a to tak, že kdyby bylo o půl metru níž, tak už prdelí mácháme ve vodě, takhle sme máchali jen nohama, bomba....to byly průlety. Takže díky Burdo a příště už vyberem nějakej most aspoň.....50m vysokej....hůůůůů

pátek 12. června 2009

Top secret

Šampon od svých nových spolupracovníků dostává informaci o nějaké nové oblasti, kde je prej spousta volnejch směrů. Dostáváme přibližnou polohu, víc ne. Chvilka na google maps a už to valíme vztříc novým dobrodružstvím. Jdem na místo přibližné lokalizace...a už přes stromy prosvítá skála a hele támhle taky a támhle další...kam dřív? Tak to celé projdem..je toho tu poměrně dost, něco pevný, něco méně, každopádně volnejch směrů dost. Pár (doslova) starých kruhů tu vidíme, ale to je vše. Vyhání nás bouřka.
tak tady nevede ani směr, brzo budou!

O 2hodiny později:
Obohaceni o Pavla a moji kovárnu, které jsme vyzvedli doma jsme opět na místě. Skála je docela převislá a nahoře ještě krytá nějakým rozrostlým listnáčem, takže suchá! Pár minut a už se v lese ozývají rány.....kruh, tu druhej, tam třetí..to by pro dnešek stačilo...dodělávat se to bude příště.
Jo, je to dřina tahle pískařina!