pátek 16. října 2009

Sezóna začíná

Pro mě je drytooling zimní sport, což je asi správně...cepíny=zima. ALE...už ze základu slova "dry" se dá vytušit, že to vlasntě s nějkou zimou nemusí mít až tak společného a když se dostanem k jádru pudla, tak každej ví, že je to jen a pouze kurvení normální skály cepínama, kde nějakej led, nebo zimu vůbec nepotřebujete.
Ale jak jsem řekl, čas vzít do ruky cepíny pro mě přichází až se sněhem...a hle...to je ta věc, co nám tu z nebe už nějakej ten den pěkně sviní! Mně to neva, já jsem za to rád. A tak, normálně lízt už se nedá, tudíž je čas vzít do ruky zbraně!
Je to tu, pátek 16. října 2009 a já si to s Pavlem kráčím kouzelně zasněženou
krajinou. Z nebe padá sníh snášející se s lehkostí poletujícího peří. Pod jeho tíhou se klaní překvapené břízky, které ještě nestačili shodit listí a už na sobě nesou břemeno zimy, jak kruté! Náš cíl je jasný, Krkavka! Nejlepší drytoolová oblast v naší vlasti. Já se nestydím říct, že je to i mojí zásluhou, že tu se tu dnes tak krásně můžem trápit se zbraněmi v ruce. Mě to napadlo, já to to napsal...a zbytek?...zbytek dokonala největší drytoolová mlátička co znám- Majzlík, díky mu za to!
Sic je to drytoolová oblast, kde kvalita skály je horkým kandidátem na kamenolom, ale to nebranilo v létě mistroj Šatavisoj, aby nám ty krásné cesty připravené na nabroušené hroty cepínů obílil a načárkoval maglajzem. Prej to tu buší jen tak, jakože normálně rukama nohama a prej to tu jsou 8a-8b francouzký?? Hmmm, co na to říct, snad jen, že doufáme, že nám to nebude chtít zakázat lízt po tom tím naším stylem, když to jde jen po rukách, to prosím né!
"Cit v háku"...to je to co správnej drytoolař potřebuje, zžít se s cepínem, cítit skálu,
držet a věřit, že ti to teď nevylítne, i když máš nabrátno metr a půl lana na cvakání...to je to, co potřebujem na začátku zimy získat! Z kraje sezóny se nepouštíme do žádnejch větších akcí, a tak na programu dne jsou Krvavý šrámy a Soukromý pasti. Očekává se velké bání, plácání od nýtu k nýtu a ukrutný průstup těmito cestami. O to víc jsem překvapen, když "Soukromý pasti" M8+ pošlu hned na 2. dnešní pokus a "Krvavý šrámy" téže za M8+ sfouknu z první bomby hned na čistou kusovku. Pavel si slušně krokuje "Pasti" a ja jsem přesvědčen o tom, že to tam tuhle sezonu pošle!...a proč? no protože je to kluk šikovnej!
To by pro dnešek stačilo, oživili jsme si to, to co nás baví....drytooling! Pro někoho blbost, pro nás zábava, lezení v přírodě v zimních podmínkách, posouvání svých hranic a překonávání sebe sama...tak jako v každém sportu. To je to proč to děláme a proč to máme rádi.

Text napsán po návratu ze smutného zapíjení konce Nervova auta Toničky, které dnes poslal cestou z Kozákova na střechu a které už jen čeká na souhlas rodiny k odpojení z přístrojů a tím poslaní tohoto milého vozítka do míst, kde jen andělská auta létají.
TOPO na Krkavku

1 komentář:

  1. hezky piklíte, taky bych to chtěl zase letos párkrát vyzkoušet..budu doma tajně shybovat s ramínkem na sako na futrech.....ianek

    OdpovědětVymazat