Ráno před Krkavkou máme sraz. Nedori je vybavenej, poloviční lana, friendy, vklíněnce a dokonce i skoby a kladivo. Původně jsem chtěl jít nejřív zalízt normálně do sportovního drytool sektoru, ale když vidim Nedoriho zklamaní, když mu řeknu, že tam pujdem možná až potom, tak přehodnocujeme harmonogram a jdeme rovnou na věc.Vyhlídnul jsem to asi před rokem a stále jsem čekal, až budou aspoň trochu zimní podmínky, i když jsem věděl, že v tom led stejně nebude, ale aspoň pro tu atmosféru. Trochu sněhu je, dokonce i lehce přituhlo, tak není na co čekat.
Stojíme pod tím a čumíme a špekulujeme. Dobře, že máme poloviční lana, tohlecto támhle a tadyto tam, tam pak musý bejt tutový jištění a vršek nejištěnej. Tak zní předběžný plán výstupu. Naburácím do toho, ale rázem se mé tempo zpomaluje. Kdo zna skalky okolí Krkavky, musí mu být jasné, že i to co vypadá jako tutovej chyt, nebo hnízdo, obratem nemusí být nic a může to letět dolů. Proto všechno zkoušim několikrát, zda drží a postup je fakt pomalej. Navíc, přiznávám se bez mučení, práce s friendy a zakládání jištění není mojí nejsilnější stránkou. Prostě jsem překližkář, sportovní lezec a tohle jsem dělal jen párkrát.
Čas plyne a já v těch pár krocích, co jsem do teď udělal, visím už dost dlouho. Vždy trochu musim zdomácnět a špekulovat, kam co založit. Až dolezu na konec spárky, kde podle původního plánu mělo být tutový jištění, ale neni. Je tu pochybně vypadajici blok, tvořící hrot, obhodím ho smycí, dam do něj mikrofriend a vklíněnec. Vše na bloku,nebo spárkách kolem něj, když se vylomí, všechno to pujde s tím. Uf, už mně docházejí síly, hlavně ty psychický, zkouším, vracím se, hledám. Nakonec, cepínama asi metr pod horní hranou, nevydržím a couvám. Opatrně sedám do toho pochybného jištění a nechám se spustit. Následuje sprcha nadávek, ať se to z toho těla trochu vyplaví. Už tam nechci, seru na to, bál jsem se, jsou to sračky lámavý, ne!
Stojíme pod tím a čumíme a špekulujeme. Dobře, že máme poloviční lana, tohlecto támhle a tadyto tam, tam pak musý bejt tutový jištění a vršek nejištěnej. Tak zní předběžný plán výstupu. Naburácím do toho, ale rázem se mé tempo zpomaluje. Kdo zna skalky okolí Krkavky, musí mu být jasné, že i to co vypadá jako tutovej chyt, nebo hnízdo, obratem nemusí být nic a může to letět dolů. Proto všechno zkoušim několikrát, zda drží a postup je fakt pomalej. Navíc, přiznávám se bez mučení, práce s friendy a zakládání jištění není mojí nejsilnější stránkou. Prostě jsem překližkář, sportovní lezec a tohle jsem dělal jen párkrát.
Čas plyne a já v těch pár krocích, co jsem do teď udělal, visím už dost dlouho. Vždy trochu musim zdomácnět a špekulovat, kam co založit. Až dolezu na konec spárky, kde podle původního plánu mělo být tutový jištění, ale neni. Je tu pochybně vypadajici blok, tvořící hrot, obhodím ho smycí, dam do něj mikrofriend a vklíněnec. Vše na bloku,nebo spárkách kolem něj, když se vylomí, všechno to pujde s tím. Uf, už mně docházejí síly, hlavně ty psychický, zkouším, vracím se, hledám. Nakonec, cepínama asi metr pod horní hranou, nevydržím a couvám. Opatrně sedám do toho pochybného jištění a nechám se spustit. Následuje sprcha nadávek, ať se to z toho těla trochu vyplaví. Už tam nechci, seru na to, bál jsem se, jsou to sračky lámavý, ne! 
Nedori si to jde zkusit s horním aspoň do toho místa, kde je poslední jištění, taky tomu všemu moc nevěří a jde dolu. Zatim mně otrnulo, je to škoda, projekt by měl zůstat projektem i dál? Ne, jdu to ještě jednou zkusit, nechávám si lana v posleních jištěních a znova nastupuju. Tam co před tím se dostanu relativně rychle, ale co teď? Znova šátrám pátrám, vydroluju několik kamenů dólu, lítá to kolem Nedoryho. Až...najednou najdu dobrou trhlinu pro hrot, drží dost, jen jde o to, zda drží i ten blok, který tam páčím, a to je ten neustálý boj s místním materiálem. Vydrží či nevydží? Psychika už zas jede na plný obrátky. Výlez pěkně nahovno, nakonec tam něco nacházím, překuluju se přes hranu a po odrněných šikmých policích se šinu k vršku. Jsem u keře, obvazuju a dolu.
Mně i Nedorimu je hnedle líp, i on si to se mnou užil, ani nedutal a stejně jako já doufal, že to dobře dopadne. Dopadlo. Díky.
Tak tak nějak to vidím já. Může do toho přijít kdokoliv z vás a říct, co ten vůl blbnul, ale pro mě to dnes byl zážitek dost intenzivní a takovej jsem měl pocit a o těch pocitech to právě je.
Já vím, z fotek to vypadá jako děsnej kvak a asi i je, ale o tom to právě je;)
Mně i Nedorimu je hnedle líp, i on si to se mnou užil, ani nedutal a stejně jako já doufal, že to dobře dopadne. Dopadlo. Díky.Tak tak nějak to vidím já. Může do toho přijít kdokoliv z vás a říct, co ten vůl blbnul, ale pro mě to dnes byl zážitek dost intenzivní a takovej jsem měl pocit a o těch pocitech to právě je.
Takže zájemci..."SKOTSKÁ BEZ LEDU" třeba M7, E3-4...čeká na první opakování!
Já vím, z fotek to vypadá jako děsnej kvak a asi i je, ale o tom to právě je;)
Žádné komentáře:
Okomentovat