čtvrtek 26. dubna 2012

Law and Order M13(+)


Jelikož se ke konci sezony docela dařilo, bylo by škoda toho nezkusit využít. Chtěl jsem jet na něco těžkýko, možností zas tak nebylo. Buď Dryland - zkusit Game Over, nebo Encore, anebo....Diebsöfen a zde samozřejmě co jiného než Law and Order. No a jelikož je do Diebsöfenu lepší přístup a v Lawu už jsem byl jednou nalezlej na podzim, tak to vyhrál právě on. Zbývalo už jen sehnat parťáka, což taky není úplně jednoduché. Když vyřadíte zbytek našich aktivních drytoolistů, kteří nemohli - Lucka a Petr Adámek, tak vám pak jedině zbývá obrátit se na kamarády do nepohody, kteří jsou pro každou špatnost.
A tak si to 9.března s Nervem valíme směr St.Johann, tradiční bivakplatz u McDonalds a pohodová noc v lůžkové Oktávce.
Přístup do oblasti trvá trochu déle, sníh, ač jsem myslel, ze bude umrzlej, se boří a jde to ztuha. Je to tu jiné, než znám z předchozích návštěv, sníh je natlačen až do půlky místních nejlehčích cest za M7 a horní jeskyňka je zahrnutá téměř celá. 
Daly by se vybírat erární presky, které jsou normálně v 4-5m. Ale my jdem na něco jiného, do spodního megadachu, kterým se vlní můj cíl.

Okolo 40m lezení, z toho patnáct stropem poměrně nízko nad zemí, kde vypadnout při cvakaní znamená ustlat si mezi šutry. Linie, kterou poprvné přelezl sám velký Markus Bendler a kterou se podařilo minulý rok přelézt Lucce Hrozové, jakožto druhé holce.
Dal jsem si prolejzací pokus, zapamatovat kroky, zjistit chyty, zkusit přetahování po první stropové pasáži.Chvíle zkoušení, sezení a hledání a snad si to trochu pamatuji.

Stáhnout lano, okolo 40minut přestávka a jdu na to. Už při prvních metrech se necítí vůbec dobře, příjde mi, že mi dost natejká a to s vidinou toho co mam před sebou není vůbec dobrý. V místě kde se přetahuje lano už mám slušně nateklo, naštěstí následuje docela dobrý odpočinek se zaklíněnou patou, kde se mi podaří slušně sklepat, rozdejchat to a jdu dál. Nejnapínavější byl výlez ze stropu, nad kterám následuje už jen asi 15m téměř kolmého lezení.  
Do expresky na konci tohoto převisu je to poměrně větší odběh od poslední, cca 4m?, jenže už mi docházejí síly a cvaknout jí v ideální mement nemůžu, otevíraj se mi ruce a tak dlouho nevydržim. Lezu ještě dva kroky dál a pak ji cvakám někde u stehen. Převalím se do kolmého, kde se daří opět pěkně sklepat a dobře zkrokovaný vršek už prostě nepustím. Paráda, podařilo se mi to, podle ideálního scénáře, na 3.pokus celkově- jeden na podzim seznamovací, jeden dnes krokovací a zkoušecí a prvím ostrým je to doma. 
Nerv vytahuje lahvinku vína, o které jsem nevěděl, že ji sem táhnul (pak se neměl tak bořit tim sněhem). Na tu únavu a energydrinky, gely, creatiny když si dáte půl flaši vína, tak je to celé ještě zábavnější a veselejší.
Večer se moc zapíjení nekoná, jelikož jsme tak mrtví, že usínáme jak mimča. 
Ve dvou lidech se blbě fotí, takže na fotky mě musela jistit kláda.
Takt o už byl opravdu poslední vejlet s cepínama, které odkládám k letnímu spánku a doufejme, že až je zas na podzim vezmu, že mě to zas bude bavit.

Míra

1 komentář:

  1. Dobře ty!a hlavně na 3 pokusy..

    Hromis

    OdpovědětVymazat