Závod v Saas Fee měl být třetí zastávkou v seriálu těchto závodů. Nejprve byla Korea, pak mělo být Val Daone v Itálii, kam jsem měl v plánu jet, bohužel byl závod kvuli tragické události zrušen. A tak tedy z mých plánovaných dvou závodů zbyl jen jeden.
Vyrážíme tradičně z Prahy z Hrozovcema a svěťákovým nováčkem Voltmetrem. Nikam nespěcháme, cesta v Transitu by byla příjemná, nebýt Liborovy nové lůžkové úpravy, která je sice super, ale nepropouští do zadních řad žádné teplo a tak pasažéři sedící vzadu (Já) mají o zábavu postaráno tím, že se snaží neumrznout. Většinu cesty trávím v péřovém spacáku. Cestou přespíme v autě a druhý den dorážíme. Ubytování seženeme hned na první pokus v baráku, kde jsem byli min. rok, cena přijatelná, k závodišti blízko. Úvodní meeting s losovním čísel se táhne,ale dostáváme napít a najíst, tak se to dá vydržet. Večer už jen pořádně nabrousit vše, co se nabrousit dá a alou na kutě!
Lucka má uzavření izolace už od brzských ranních hodin, my se prospíme a jdem se podívat až na ní a pár dalších závodnic. Pak je řada na nás, vzít vše potřebné a nechat se zavřít s dalšíma 63 závodníkama do izolace. Jsme rozděleni do dvou skupin A a B, každá skupina má svoji kvalifikační cestu. Voltmetr je ve skupině druhé s Ďurim, já jsem s Pepou Leškovým. Prohlížíme cestu a kupodivu se mi docela líbila, žádné velké záludnosti, kde by se dalo moc zamotat, prostě nástup přes led, lehce převislá deska s 10 kamenýma chytama, z toho teda 4 spoďáky, pak ledovej kvádr s dobrejma nohama pod nim, jeden chyt a zas led a v něm top. Jak jednoduché!
Skutečnost?...Nástup dobrej, na kamenech ze zas natahuju jak Štaflík, ještě že mam tu dýlku, to jestli ty kameny držej nebo ne moc neřešim, prostě musej..a docela si jim to i daří, cejtim se v tom docela dobře a myslim, že tam nebylo většího problému...až...jsem dolezl do posledního spoďáku, pak už jen led s ooobr dírama. Spoďák naberu, drží,nastoupu nohama, natáhnu se nahoru...už už zakládám cepín do ledu, je od něho pár cenťáčků a v tom PRD a uplně nečekaně letim dolu, ani se nestačim divit. Škoda, už jsem se tam viděl..a to možná byl ten problém. Suma sumárum...18-19 ve skupině, celkově 39-40 flek...no prostě nic moc, co si budeme povídat. Voltmetroj se to taky asi nepodařilo uplně podle jeho představ, no jsme to dvojka. Aspoň, že Lucka zachraňuje pověst Českého týmu. S Voltem jdem ještě večer na rychlost, je to taková legrace, naposled jsem ty háky na rychlost držel tady v Saas Fee před rokem. Jeden tréninkový pokus stačí Voltoj na to, aby si ten hák seknul nad koleno, následovalo přemístění do zdravotnického stanu, snaha o vtipné koketování se sestřičkama a odpajdání s obvázanou nohou. Tak jdu do toho sám, kupodivu nejsem uplně tak pomalej,jak sem čekal a ani sem si to nikam nevrazil. Druhej pokus už je na pendrek...21. flek a můžeme jít na vínko na pokoj, my už tu díru do světa neuděláme. Lucka a všichni ti lepší mají v neděli semifinále a finále.
Být už jen za diváka taky neni špatný, užíváme si tu atmosferu okolo, okukujeme v neděli ty dobrý, ty co jsou v semifinále a následně ty výborný ve finále. Lucka samozřejmě nemůže ve finále chybět a tak fandíme co můžeme. Já fotim na konstrukci, což už samo o sobě je zážitek, lezci mi lezou pár cenťáčků od objektivu a parádně vidim,jak jim ty chyty tam berou, nebo spíš neberou.
Lucka lezla parádně, a když už ji chyběla poslední převislá deska, kde jsem myslel, že si těch svejch paragánů ( u nás na Krkvace říkáme šuk) užije až a,ž a že ji to bude sedět, tak se tam trochu zamotá a neni to uplně vončo. Ale přesto všechno...nádherný a krásný 2.místo, nálada v týmu je samozřejmě veselá a spokojená. I když uvnitř mě stejně hlodá červik, kterej rejpe, že je škoda, že jsem skončil tak, jak jsem skončil. Pak už jen finále chlapů, podívaná parádní. Bendler nenechal nic náhodě, zato Park Hee si to trochu zkomplikoval a byl "až" 3.
Na barák, pobalit, Lucka na afterparty, my na to pečem, rano odjezd. Nazdar!
Jo a ještě abych nezapoměl, celý ty 3 dny tam bylo uplně krásně sluníčkově, my obklopeni horami...a celou tu dobu zalezlí v podzemních garážích, kde byla kosa jak sviň....no nemá to závodní lezení něco do sebe?
PS: fotky od Libora nemam a tak jsem sem prdnul aspoň ty z HI.
Vyrážíme tradičně z Prahy z Hrozovcema a svěťákovým nováčkem Voltmetrem. Nikam nespěcháme, cesta v Transitu by byla příjemná, nebýt Liborovy nové lůžkové úpravy, která je sice super, ale nepropouští do zadních řad žádné teplo a tak pasažéři sedící vzadu (Já) mají o zábavu postaráno tím, že se snaží neumrznout. Většinu cesty trávím v péřovém spacáku. Cestou přespíme v autě a druhý den dorážíme. Ubytování seženeme hned na první pokus v baráku, kde jsem byli min. rok, cena přijatelná, k závodišti blízko. Úvodní meeting s losovním čísel se táhne,ale dostáváme napít a najíst, tak se to dá vydržet. Večer už jen pořádně nabrousit vše, co se nabrousit dá a alou na kutě!
Lucka má uzavření izolace už od brzských ranních hodin, my se prospíme a jdem se podívat až na ní a pár dalších závodnic. Pak je řada na nás, vzít vše potřebné a nechat se zavřít s dalšíma 63 závodníkama do izolace. Jsme rozděleni do dvou skupin A a B, každá skupina má svoji kvalifikační cestu. Voltmetr je ve skupině druhé s Ďurim, já jsem s Pepou Leškovým. Prohlížíme cestu a kupodivu se mi docela líbila, žádné velké záludnosti, kde by se dalo moc zamotat, prostě nástup přes led, lehce převislá deska s 10 kamenýma chytama, z toho teda 4 spoďáky, pak ledovej kvádr s dobrejma nohama pod nim, jeden chyt a zas led a v něm top. Jak jednoduché!
Skutečnost?...Nástup dobrej, na kamenech ze zas natahuju jak Štaflík, ještě že mam tu dýlku, to jestli ty kameny držej nebo ne moc neřešim, prostě musej..a docela si jim to i daří, cejtim se v tom docela dobře a myslim, že tam nebylo většího problému...až...jsem dolezl do posledního spoďáku, pak už jen led s ooobr dírama. Spoďák naberu, drží,nastoupu nohama, natáhnu se nahoru...už už zakládám cepín do ledu, je od něho pár cenťáčků a v tom PRD a uplně nečekaně letim dolu, ani se nestačim divit. Škoda, už jsem se tam viděl..a to možná byl ten problém. Suma sumárum...18-19 ve skupině, celkově 39-40 flek...no prostě nic moc, co si budeme povídat. Voltmetroj se to taky asi nepodařilo uplně podle jeho představ, no jsme to dvojka. Aspoň, že Lucka zachraňuje pověst Českého týmu. S Voltem jdem ještě večer na rychlost, je to taková legrace, naposled jsem ty háky na rychlost držel tady v Saas Fee před rokem. Jeden tréninkový pokus stačí Voltoj na to, aby si ten hák seknul nad koleno, následovalo přemístění do zdravotnického stanu, snaha o vtipné koketování se sestřičkama a odpajdání s obvázanou nohou. Tak jdu do toho sám, kupodivu nejsem uplně tak pomalej,jak sem čekal a ani sem si to nikam nevrazil. Druhej pokus už je na pendrek...21. flek a můžeme jít na vínko na pokoj, my už tu díru do světa neuděláme. Lucka a všichni ti lepší mají v neděli semifinále a finále.Být už jen za diváka taky neni špatný, užíváme si tu atmosferu okolo, okukujeme v neděli ty dobrý, ty co jsou v semifinále a následně ty výborný ve finále. Lucka samozřejmě nemůže ve finále chybět a tak fandíme co můžeme. Já fotim na konstrukci, což už samo o sobě je zážitek, lezci mi lezou pár cenťáčků od objektivu a parádně vidim,jak jim ty chyty tam berou, nebo spíš neberou.
Lucka lezla parádně, a když už ji chyběla poslední převislá deska, kde jsem myslel, že si těch svejch paragánů ( u nás na Krkvace říkáme šuk) užije až a,ž a že ji to bude sedět, tak se tam trochu zamotá a neni to uplně vončo. Ale přesto všechno...nádherný a krásný 2.místo, nálada v týmu je samozřejmě veselá a spokojená. I když uvnitř mě stejně hlodá červik, kterej rejpe, že je škoda, že jsem skončil tak, jak jsem skončil. Pak už jen finále chlapů, podívaná parádní. Bendler nenechal nic náhodě, zato Park Hee si to trochu zkomplikoval a byl "až" 3.Na barák, pobalit, Lucka na afterparty, my na to pečem, rano odjezd. Nazdar!
Jo a ještě abych nezapoměl, celý ty 3 dny tam bylo uplně krásně sluníčkově, my obklopeni horami...a celou tu dobu zalezlí v podzemních garážích, kde byla kosa jak sviň....no nemá to závodní lezení něco do sebe?
PS: fotky od Libora nemam a tak jsem sem prdnul aspoň ty z HI.
Žádné komentáře:
Okomentovat